Růžový palouček 

Pověsti

Lid z okolí měl odedávna k Růžovému paloučku posvátnou úctu, která dala vznik řadě pověstí. Pověst o míru říká, že v okolí Růžového paloučku bude poslední krvavá bitva. Po ní se sejde sedm králů, aby u kamenného stolu uprostřed růží vyrostlého, sepsali věčný mír. Jiná zkazka praví, že věčný mír nastane, až všechny růže rozkvetou a uvadnou. Mnohé pověsti chrání růže před vyhubením a neštěstí stihne toho, kdo je chce zničit. Jedno si prý kůň při orbě zlomil nohu, jindy se pokazil pluh. Po návratu našel doma martvou ženuma ve vesničce utopené jediné dítě. Za napoleonských válek si zde chtěl ruský voják vyrýt růži. Při tom zakopl upadl a vlastní zbraní se smrtelně zranil. V roce 1844 zde zaseli len. Při jeho tření se vzňala pazderna a v ohni uhořela hospodářova dcera a tři služky.


  Čeští bratři

V Litomyšli a okolí byla početná obec příslušníků Jednoty bratrské, ochraňována Kostkou s Postupim. K prvnímu odchodu členů Jednoty bratrské z litomyšlska došlo 1548 po tzv. šmalkandských válkách. Cisař Ferdinand I. potlačil rebelií českých stavů začal prosazovat rekatolizaci. Tvrdě zasáhl zejména proti Jednotě bratrské. za Maxmiliána došlo ke zmírnění těchto tlaků.  Císař Rudolf II. majestátem z roku 1609 povolil svobodu náboženského vyznání. Bitva bělohorská však učinila konec těmito svobodám, což císař Ferdinand II vyhlásil v Obnoveném zřízení zemském z roku 1627. Tvrdý postup proti nekatolíkům vedl k tajnému odchodu Českých bratří zejména do Německa a Polska. Podle pověst se členové jednoty bratrské na Růžovém paloučku loučili s vlastí. Některé prameny (B.Beniš Katanská kronika aj.) uvádějí, že v roce 1742 přišli s pruskou armádou někteří exulanti a požadovali navrácení svých konfiskovaných majetků. Brzo však byli Prusové vytlačeni a tito exulanti museli odejít. pře svým odchodem se údajne 12. května dopoledne roku 1742 asi dvacetičlenná skupina vedena Jakubem Kavkou z Českých Heřmani loučila s vlastí na Růžovém paloučku.


 Zlatý kalich

Pověsti o Růžovém paloučku rozšířil především Alois Jirásek svou knihou Staré pověsti české, vydanou v roce 1894. Říká, že se na Růžovém paloučku čeští bratři sešli před odchodem z vlasti do exilu. Naposledy se pomodlili a do země uložili zlatý kalich.

Jinou verzi o zlatém kalichu uvádí V.A.Oliva. Spojuje Růžový palouček s pozemkem v Tržku. Podle jeho výkladu zakopali zlatý kalich na Růžovém paloučku mnichové tohoto kláštera., když v roce 1421 prchali před Žižkovým vojskem.

Morašický farář Msgr. Josef Malý dal v roce 1989 vykopat sondu v místě označené proutkaři. V hloubce asi 1,5 metrů přestaly proutky reagovat. Žádný kalich objeven nebyl.